„K věřícímu muži a věřící ženě neustále přichází zkoušky(utrpení) v jejich osobách, dětech i majetku dokud se nesetkají s Bohem, aniž by měli(zbyl jim) nějaký hřích.“

Z Boží milosti je, že svým věřícím služebníkům odpouští jejich hříchy v pozemském životě za pohromy a útrapy, které se jim stávají.
Samotné utrpení vede k odpuštění hříchů za podmínky, že člověk věří, a když je trpělivý a nehněvá se, dostane se mu odměny.
Nabádání k trpělivosti ve všech věcech, v tom, co člověk má rád, i v tom, co nemá. Člověk má být trpělivý, dokud nevykoná, co mu Bůh nařídil, a dokud se nedrží dál od věcí, které mu Bůh zakázal, zatímco doufá v odměnu od Boha a bojí se Jeho trestu.
Ve slovech: „Věřící muž a věřící žena”: je slovo věřící žena navíc, protože v arabštině slovo věřící muž zahrnuje i ženy, a je to tedy větší potvrzení, že se to netýká pouze mužů, ale i žen, a pokud má žena nějaké zkoušky a trápení, je jí slíbena stejná odměna, že jí budou odpuštěny hříchy.
Co člověku ulehčuje bolesti a utrpení, které ho neustále postihují, je velká odměna, kterou za toto utrpení má.