„Když syn Adama zemře, jeho skutky se přeruší, kromě tří: stále trvající almužna nebo vědění, ze kterého má užitek někdo po něm, nebo zbožné dítě, které za něj prosí Boha.”

Učenci se shodli, že mezi věci, za které bude mít člověk odměnu i po smrti, patří: stále trvající almužna nebo vědění, ze kterého je užitek, a prosby (dua). A v jiných hadíthech byla také zmíněná velká pouť (hadždž).
Tyto tři věci byly v hadíthu zmíněny proto, protože jsou základem všeho dobra a tvoří většinu toho, co po sobě zamýšlejí zanechat dobří lidé.
Za jakékoliv vědění, ze kterého je užitek, má člověk odměnu, ale v jejím čele a na vrcholu stojí islámské vědy a vědy, které je podporují.
Vědění je ze všech těchto tří nejprospěšnější, protože z něj má užitek člověk, který se ho naučí, je v něm ochrana islámu a prospěch všech lidí obecně, a tak je obsáhlejší a obecnější, protože se naučí z vědění, které existuje během tvého života i po smrti.
Nabádání k vychování zbožných dětí, protože budou prospěšné svým rodičům v budoucím životě a do jejich prospěšnosti patří to, že za ně budou prosit Boha.
Nabádání k dobrému chování k rodičům po jejich smrti a že i toto spadá pod dobré chování k rodičům.
Prosby k Bohu prospívají mrtvému, i kdyby nebyly od dětí, ale děti jsou zmíněny proto, protože obvykle prosí za rodiče tak dlouho, dokud samy nezemřou.