„Není nákazy ani špatného znamení, ale líbí se mi dobré znamení.” A byl tázán: Co je to dobré znamení? A řekl: „Dobré slovo.”

Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl, že nákaza, kterou si představovali lidé v džáhilíji, tzn. že nemoc se šíří sama o sobě bez vůle Boží, je neplatná a nepravdivá. A že špatná znamení jsou falešná, nepravdivá a neplatná, tj. vše, co člověk považuje za špatné znamení, ať už to vidí nebo slyší, ať už ptáky, zvířata, postižené lidi, čísla nebo dny atd. V arabštině je použito slovo at-tajr (od slova pták), protože v džáhilíji bylo rozšířené vypustit ptáka, pokud se člověk chystal k nějaké vážné věci, jako na cestu nebo uzavření obchodu atd. A když letěl pták vpravo, považovalo se to za dobré znamení a učinil to, co zamýšlel, pokud ale letěl vlevo, považoval to za špatné znamení a nevykonal, co zamýšlel. Poté Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl, že se mu líbí dobré znamení, čímž myslel radost, kterou má člověk z dobrého slova, díky kterému má dobré mínění o svém Pánu.