„Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) říkal často tato slova: „Ty, který obracíš srdce, utvrď mé srdce ve Tvém náboženství.”

Prosba (dua), kterou říkal Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) často byla, aby ho Bůh upevnil ve víře a dobrých skutcích a vzdálil ho od odchýlení a bloudění. A Anas Ibn Málik (ať je s ním Bůh spokojen) se divil, jak často Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) dělá toto dua, a Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) mu řekl, že srdce jsou mezi dvěma prsty z Božích prstů a On je obrací, jak chce. Srdce je místem víry a nevíry. V arabštině se nazývá qalb, což pochází od slova obracení, naklánění atd. A tomu, u koho si to přeje, Bůh nakloní srdce ke správnému vedení a upevní ho víře a tomu, u koho si to Bůh přeje, odvrátí srdce od správné cesty k odchýlení a k bloudění.